Kvůli tobě
Krásné časy naplněné láskou,
spousta ran přelepených lepící páskou.
Nějak to přešlo, všechno je pryč.
Já ztratila náš klíč.
Mám černé svědomí.
Vzpomínám na to stavení,
kde jsme seděli v domění,
že to není sen a že nikdy nepříjde den.
Můj sen skončil, ty ses se mnou nerad loučil.
Přestals mi chybět a já se nedokázala přimnět,
myslet aspoň trochuh na tebe.
Najednou se chci dívat před sebe.
Je tolik kluků, kteří se mi líbí.
A každý z nich mi tolik toho slíbí...
Možná to přejde, ale teď už to opravdu nejde.
Nejsem tvá věc,
css, ten tvůj blbí kec.
Chováš se jak malé děcko.
Co sis myslel? Já nechtěla všecko.
Já si myslela, že mě máš rád
a nevěděla co si víc přát.
Ale asi to tak není,
asi jen ty a ti tvý kámoši to vědí.
Na co sis hrál, si myslíš, že si ňáký král?
Já jsem si myslela, že si jiný.
Že vyženeš mé splíny.
Až se vrátí můj starý dobrý kluk,
co měl mě rád a o blbích kecech ani muk,
pak ozvi se a dej mi vědět,
ať nemusím tu sama dlouho sedět.